Součástí projektu byla novostavba rozhledny na Pekelném kopci nedaleko Třebíče a přestavba ve dvorní části Národního domu na Karlově náměstí v Třebíči na nový turistický bod se zázemím pro všechny turisty a návštěvníky města, tzv. TouristPoint.

Rekonstruované prostory ve dvorní části Národního domu navazují na stávající Turistické informační centrum v domě na Karlově nám. č. o. 47 v Třebíči. Tento nový turistický bod ve dvorní části objektu nabízí úschovnu zavazadel v uzamykatelných skříňkách, úschovnu kol v uzamykatelných stojanech, místnost pro drobné samoobslužné opravy kol, šatnu, sprchy a toalety včetně bezbariérového WC. Ke stavbě rozhledny vede značená stezka s odpočívadly. Poblíž rozhledny je vyznačena kondiční Pekelná stezka. 

K TouristPointu je směrována navigace z cyklotrasy Jihlava-Třebíč-Raabs, od TouristPointu směřuje navigace k rozhledně. V projektu byly dále pořízeny k navigaci informační tabule a směrovky pro pěší, cyklisty a motoristy.

S navigací turistům a návštěvníkům pomůže také propagační materiál v české, německé a anglické jazykové mutaci, který město distribuuje prostřednictvím Městského kulturního střediska Třebíč v rámci aktivit Turistických informačních center Třebíč - bazilika, synagoga a Karlovo nám.

Nového mobilního průvodce pro chytré mobilní telefony a tablety, který byl pořízen rovněž v uvedeném projektu, dodala společnost LWi Brno. Mobilní průvodce je ke stažení zdarma pod tímto QR kódem

nebo na internetu ve službě Google Play, kde lze načíst po zadání slova Třebíč, popř. pod tímto odkazem:

https://play.google.com/store/search?q=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D

Celkové výdaje na tento projekt byly vynaloženy ve výši 12 016 279,97 Kč, z toho dotace činila 9 124 632,36 Kč z Regionálního operačního programu Jihovýchod.

Tento projekt byl spolufinancován z Regionálního operačního programu Jihovýchod, výzvy Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, oblasti podpory 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch.

Registrační číslo projektu: CZ.1.11/2.1.00/28.01406.

Termín realizace: 3/2014-12/2014.

Volně ke stažení brožura/ Free download  prospectus

Brožura AJ.pdf (5145857) - English 
Brožura CZ.pdf (5042699) - Czech
Brožura NJ.pdf (5279479) - Deutsch

Mapa ke stažení zde: Mapa.jpg 

Užití tohoto materiálu pro osobní potřebu je možné. Ostatní práva k užití tohoto propagačního materiálu má v rámci výhradní licence město Třebíč.

Naše projekty

3. ledna 2011 členská schůze schválila aktualizaci strategie Svazku a mezi prioritní cíle zařadila projekt Pekelný kopec, který zahrnuje záměr vybudování rozhledny na Pekelném kopci v k. ú. Mastník včetně přístupové trasy. Členská schůze svazku konaná dne 10. května 2012 schválila:

• přípravu a jednání o projektu úpravy přístupových stezek pro pěší z Třebíče na vrch Pekelný kopec včetně výstavby rozhledny.

Dne 19.06.2012 členská schůze Svazku schválila zařazení záměru: „Výstavba turistické infrastruktury – rozhledna na Pekelném kopci a TouristPoint Třebíč“ do plánu činnosti Svazku a partnerství Svazku s městem Třebíčí na uvedeném projektu.

 Analýza / předpoklad dohlednosti z Pekelného kopce

Platným trigonometrickým bodem na Pekelném kopci je žulový hranol č.4201-17 s nadmořskou výškou 570,1 m n.m. Nachází se kousek za stávajícím přístřeškem u kamenné mohyly, je u něj umístěna tyč (poškozená) a turistická schránka.

Skutečně nejvyšším bodem "Pekelňáku" je ale kamenitá kupa od tohoto bodu cca 130 metrů jižním směrem přes mírné terénní sedlo, kde se nachází polozapomenutý bod / žulový hranol, umístěný sem cca v 30.letech při zaměřování "agrární operace Stařeč/Mastník" (scelení). Tento bod je již mírně nahnutý, ale stále zde existuje. Jeho výška je 572 m n.m. (dokumentace se souřadnicemi a výškou by měla být uložena u kat.úřadu). Od těchto míst se terén již prudce svažuje k jihu a východu.

Na vrcholové plošině Pekelného kopce poblíž kóty 572 je záměr stavby jednoduché rozhledny s výškou plošiny cca 16 metrů.

Jelikož je vrchol porostlý lesem a holina směrem na Stařeč je taktéž již zalesněna (reálně v současnosti není prakticky "nikam vidět"), vyvstává otázka, jaká může být teoretická dohlednost z vrcholu Pekelného kopce, pokud by se překonala clona stromů, t.j. pokud by pozorovatel stanul na plošině uvažované rozhledny?

K analýze jsem použil volně dostupné prostředky:

• program Radiomobile používaný k simulaci pokrytí signálem – za předpokladu, že se zadají hodnoty nejvyšších frekvencí a tedy nejkratších vlnových délek, které se šíří podobně jako světlo (nedochází k lomu a ohybu vln)
• analýzu výškového profilu pomocí Google Maps při zadání dvou libovolných bodů na zemi, vytvoření spojnice a výpočet profilu se zohledněním zakřivení Země.

1. aplikace Radiomobil vyhodnotí nad digitálním modelem terénu Google Earth "pokrytí signálem" o kmitočtu 2 GHz (vysoká frekvence blízká šíření světelných paprsků bez lomu – používá se při signálu ze satelitu nebo WiFi).
2. aplikace provede barevné vykreslení "viditelných" ploch, t.j. ploch v dosahu paprsku.
3. tento výsledek se přiloží jako referenční vrstva do Google Earth (digitální model Země a terénu).

A předpoklad?

• je dobře vidět Stařeč s kostelem (2 km), pohled dále na západ je uzavřen Zadní (4,2 km) a Horní horou,

• naproti tomu nebude vidět Mastník, který odstíní blízká Kání hora (součást hřebene Pekelňáku),

• dobře budou vidět Kracovice (1,2 km), nejbližší sídlo od kopce,

• kotlině za Starčí dominuje krahulovské silo (4,4 km) s Krahulovem, zde pohled uzavře Krahulovská hora,

• za silem je dobře vidět na Heraltice s dominující věží kostela (10 km),

obr.1: Průlet nad Mikulovicemi, pohled směr Pekelný kopec a Třebíč

• naproti tomu nebudou moc vidět Čechočovice (jen okraj, zbytek obce je v ďolíku),

• nebudou vidět Markvartice a Chlístov (odstíněny Zadní horou), Pokojovice a Hvězdoňovice (odstíněny kopcem a lesem nad Markvarticemi),

• nad Chlístovem by měl být vidět pouze hřeben Kobylí hlavy s malým vysílačem (s 688 metry cca třetí nejvyšší bod Třebíčska),

• obzor nad Heralticemi uzavírají zalesněné hřebeny heraltických lesů (Troják s vysílačem, 12,6 km) a Salátův kopec (660 m n.m., holý vrch nad Zašovicemi, 12,3 km),

• Okříšky by měly být vidět v okrajových částech (okolo nádraží), nižší části asi ne, je před nimi takové ploché návrší za krahulovským nádražím,

• nad Okříškami by měla být vidět samota Amerika (11,3 km), pak obzor uzavřou kopce okolo Radonína (Střeliště, 13 km) a za Radonínem,

• Petrovice nebudou vidět (stíní je Krahulovský kopec), ale Přibyslavice s kostelem (10 km) a Nová Ves (8 km) ano,

• nad Přibyslavicemi bude dobře vidět a obzor uzavírat Haškův kopec s typickými mezemi,

• více na severozápad budou viditelná návrší u Číchova – Skalička a Jalovec (přes 12 km), za Bransouzemi: Bransouzský vrch s vysílačem (16,2 km), nejdál asi návrší u Panské Lhoty, Střížova a Dolního Smrčného

• na SSZ obzoru bude vidět Bílá hora (659 m n.m., 18,7 km) nad Radošovem, výrazná dominanta krajiny, která se prudce zvedá z údolí Jihlavy o více jak 200 výškových metrů, před ní možná okrajové části Koutů a Chlumu,

• pohled přímo na sever: již zmíněné Kracovice a návrší nad nimi (blízký vodojem Na čtvrtích nad Borovinou), z Boroviny pak staré sídliště s dominujícími osmipatráky, dále Podklášteří, Týn, Dubinka se školním statkem (5,5 km), zalesněný vrchol Velká Dubinka nad Račerovicemi (579 m n.m.) i samotné Račerovice na jejím západním úpatí,

• vzdálenější horizont na severu: zalesněný Čechtínský kopec (600 m n.m., 11,2 km) se dvěma vysílači nad samotou Vartenberk, více vpravo Jelení hlava (620 m n.m.), za nimi ještě zřejmě bude patrný plochý vrchol Smrčku (674 m n.m., 14 km),

• směr na Třebíč (SSV): samozřejmě všechny okrajové části města (sídliště), centrum pochopitelně nikoliv (je příliš hluboko v údolí), nejbližší horizont budou zalesněná návrší mezi Týnem a Pocoucovem, dále planiny Podhorácka mezi Pocoucovem a Trnavou (Kopaniny s vysílačem, 520 m n.m.),

• okolí Rudíkova i s částí vesnice (13,7 km), více na východ Budišov s kostelem (15,10 km), vzdálenější horizont zřejmě uzavřou Dolní Heřmanice (20,4 km), které se nacházejí na náhorní plošině a vrchol Ambrožný s vysílačem za Velkým Meziříčím (640 m n.m., 25 km),

• směr na Střítež (SV): vlastní obec a pole okolo, dále Kožichovice, více vlevo Slavice, na dalším horizontu Ptáčov (7,5 km), část Kojatína, planiny s remízky kolem Smrku a Pozďatína,

• nejdále na severovýchodním obzoru planiny okolo Lhotky u dálnice, více vlevo potom zalesněné polesí nad Pucovem a Jinošovem u rybníka Bělizna (26 km)

• směr východní: nejblíže již zmíněné Slavice s vrchem Hošťanka nad obcí (573 m n.m.), nejbližší horizont uzavře z jihu hřeben Klučovské hory (595 m n.m.), který nedovolí výhled dále (např. na JE Dukovany), ale ještě budou vidět planiny u Koněšína (vysílač u Jindřichova Dvoru, 13,6 km), dále pak nad Vícenicemi, zřejmě jen okraj letiště v Sedleci. Obzor uzavřou hřebeny nad Rapoticemi s touto vesnicí (30 km)

• pohled na jihovýchod bohužel uzavřou blízký hřeben Klučovské hory a Hošťanky, v sedle mezi nimi ale zřejmě vystoupí alespoň vrch Skalný nad Lipníkem s vysílačem (557 m n.m., 10 km),

• jižní pohled zase uzavře blízká Mikulovická hora (586 m n.m.), nebudou vidět ani Mikulovice, ani Horní Újezd a asi ani Kojetice, které se nacházejí za terénními zlomy,

• jižním směrem se nabídnou pouze průhledy mezi zmíněnou Mikulovickou horou a nejbližším polesím Pekelného kopce, takže jistě půjde vidět na plochou krajinu v okolí Moravských

  Budějovic a zalesněné kopce v okolí Vranovské Vsi (Kraví hora s vysílačem, 478 m n.m., 25,8 km), Štítar a Vranova. Tyto hřbety jsou již podstatně nižší jak Pekelný kopec, takže se tu skýtá celkem reálná šance dohledu na... (ale o tom samostatně až dále),

• kruhový rozhled uzavíráme jihozápadním směrem, kde bude jako na dlani blízký Sádek se střechou zámku (564 m n.m., 4,4 km), sousední bližší Čichna nad Kojeticemi, dále pak lesnatý vrchol Tašky u Babic, návrší u Čáslavic (kostel?) a na obzoru nad Čáslavicemi výrazné zalesněné hřebeny Srnčí a Makové hory (683 m n.m., 10 km),

• směr západní: pokud půjde přehlédnout výškou srovnatelný hřeben blízké Horní hory nad Mastníkem (580 m n.m.), měl by být vidět i vzdálenější vrchol poměrně vyšší Mařenky (711 m n.m., 10,8 km).

Ke zjištění dohlednosti dvou vrcholů lze použít i tzv. model výškového profilu, který zanalyzuje spojnici mezi dvěma body (průřez výškopisu) a zohlední i zakřivení Země. 

Jelikož se z Pekelného vrchu otevírají relativně volné průhledy na jih, částečně omezené jen blízkou Mikulovickou horou, nabízí se tedy otázka: budou z Pekelňáku vidět i Alpy? A odpovídám: ano, za příznivých atmosférických podmínek to s velkou pravděpodobností možné bude.

Nejbližší "dvoutisícovkou" od Třebíče a zároveň alpskou nejvýchodnější je výrazná hora Schneeberg s vrcholem Klosterwapen dosahující 2076 m n.m. Nachází se jižně od Vídně a od naší oblasti je vzdálená cca 160 km. Za příznivých podmínek bývá z našeho okolí vidět z Klučovské hory, ze sedla nad Slavicemi, dále od Biskupic, z rozhledny Hlína u Ivančic, z Brna-Lesné, samozřejmě ze znojemské věže atd.atd.

K našemu štěstí Mikulovická hora leží o něco více na západ od spojnice Pekelný kopec-Schneeberg a výhledu nezabrání. Průhled bude umožněn přesně přes sníženinu mezi Mikulovickou horou a Černým kopcem vých. od Horního Újezda. A dále se již nenacházejí tak výrazné vrcholy, aby výhled na jih zakryly. Směr pozorování bude směřovat přímo na Mikulovické koupaliště a Mikulovice. Pokud budou příhodné atmosférické podmínky – čistý vzduch, nízký tlak, bezvětří, po přechodu fronty, Alpy z Pekelného kopce budeme s největší pravděpodobností moci vidět. Schneeberg svojí výškou totiž vysoce převyšuje krajinu mezi oběma body. Jeví se na obzoru jako vzdálený "krtinec", a pokud jej pozorovatel vidí poprvé, je jeho monumentálností téměř ohromen. Nejlepší podmínky bývají v časném jaru.